Stručná historie Karlova

Potřeba řešit bydlení dělníků Škodových závodů se stala aktuální koncem 19. století,kdy prudce narůstal počet pracovníků, čemu nestačil stávající počet domů s levným nájemným. Situaci se snažilo řešit vedení Škodovky již od r.1906, kdy se hovoří o nutnosti výstavby 200-300 bytů pro stabilizaci svých dělníků /polovina s jedním, druhá se dvěma pokoji/ s ročním nájemným 100 popř. 160 korun. Záměr však způsobil v tehdy samostatné obci Skvrňany odpor, především z důvodu zatížení nutnými investicemi /kanalizace,silnice/. Po dlouhých sporech došlo k posunu až v roce 1909, kdy byl jmenován generálním ředitelem Škodovky syn zakladatele – Karel Škoda.Teprve po získání náhradních pozemků a díky vstřícnému postoji představitelů města Plzně bylo v únoru 1910 vydáno purkmistrovským úřadem povolení k parcelaci pozemků na 238 stavebních míst. Po neshodách se stavební firmou Union podepsal Karel Škoda v srpnu 1910 smlouvu o výstavbě s fa Muller a Kapsa, která nabídla levnější cenu výstavby.

Původní nájemné bylo nízké a týdně činilo u dvoupokojového bytu (výměra 48,9 m2) 6,60 K, u jednopokojového (35,1 m2) 4,70 K a u mansardy (15,7 m2) 1,50 K. Zájem o dvoupokojové byty byl menší než se očekávalo a proto byl zvýšen počet bytů menší výměry.

V listopadu 1911 bylo již 130 postavených domů obsazeno. Zbylý počet domů se Spolkovým domem a závodním konzumem byl po rozchodu Škodovky s plzeňskou spořitelnou financován půjčkou Penzijního spolku pro úředníky Škodových závodů.Konečná bilance v roce 1913 ocenila 217 domů s 594 byty a 3.400 obyvateli včetně lázní, Spolkového domu, konzumu a administrativní budovy na téměř 5 milionů K. ( rakouské měny).

Řadu těchto údajů z Archivu města Plzně nemohou karlovští rodáci ani znát ,přesto stále vzpomínají na levné a na tehdejší dobu kvalitní bydlení v této lokalitě. Výhodou byla i možnost pěstování zeleniny na předzahrádkách, stejně jako dřevěné kolny určené k uskladnění paliva, které též sloužily chlapcům k sestrojování modelů letadel v té době rozvíjejícího se  letectví. Proto celá řada mladých mužů z Karlova byla členy Západočeského aeroklubu a poté v době války bojovala za svobodu v řadách britské RAF. Stejně tak chlapci hráli fotbal na hřišti SK Karlov nebo DTJ a následně jich  řada oblékala dresy plzeňských prvoligových klubů SK Viktorie nebo SK Plzeň.

Podle materiálů z archivu města Plzně zpracoval ing. Bohuslav Kural